Plavání s kojenci je v poslední době aktivitou mezi maminkami velice oblíbenou. Dá se již dokonce po konci druhého měsíce začít chodit na individuální lekce takzvaného „vaničkování“, tedy plavání ve velké vaně, a poté navázat plaváním kojeneckým. Tato aktivita má pro děti mnoho přínosů, ale také záporů. Jako maminka dvou dětí, jednoho „plavajícího“ a druhého „neplavajícího“ si mohu troufnout leckteré z nich porovnat. Sepsala jsem několik rad a poznatků, které si z plavání starší dcery pamatuji.

  • Plavání svému dítěti zaplaťte v okamžiku, kdy jste si jista, že má určitý denní režim. Lekce musíte naplánovat na dobu, kdy bude bdělé, s ospalým miminkem nebo miminkem, které po cestě na kurz usnulo v autosedačce a bylo nedobrovolně probuzeno, bude lekce spíš „vopruz“ než zážitek.
  • Plavání si více užijí maminky s prvním dítětem, když ještě nemají starost o staršího sourozence. S dvěma dětmi je kojenecké plavání realizovatelné znovu v podstatě jen tehdy, pokud je starší sourozenec již bezpečně ve školce, protože jde o aktivitu, kdy se musíte cele věnovat miminku a při jeho přípravě v šatně a ošetřování po lekci se leckdy i dost zapotíte. Ale i zde hrozí, že vynechávat lekce budete nejen kvůli nemoci mladšího, ale i staršího z nich.
  • Plavání se nehodí pro děti s jakýmikoliv kožními problémy nebo jen sklonem k nim. Opakované máčení a vysoušení kůže zhorší vyrážky, ekzém, lupenku, seboreu a všechny podobné obtíže. Nepomůže ani chlorovaná voda (část kojeneckých bazénů se ovšem čistí jinými způsoby), a ani stopy fekálního znečištění vody, kterým se při kojeneckém plavání prostě nelze při nejlepší vůli vyhnout.
  • Zapomeňte na plavání rovněž s dětmi, které jsou opakovaně nemocné bronchitidami, infekcemi horních cest dýchacích nebo záněty středního ucha. Všechny tyto sklony plavání, obzvláště v zimních měsících, kdy dochází ke střídání teplot, výrazně zhoršuje. Zapovězeno plavání mají děti s ušními trubičkami (grometami).  Snadno se vám může stát, že dítě začne stonat až po začátku kurzu, je prokázáno, že počet infekcí tohoto druhu mezi plavajícími dětmi je vyšší než mezi neplavajícími. Často poté nelze kurzy dochodit, jsou přitom velice drahé.
  • Snadno se vám může stát, že budete muset kurz přerušit kvůli nějakému zdravotnímu neduhu. Dceři například zahnisala do ošklivé rány jedna ze špatně nastřelených náušnic a vodu měla z chirurgie zakázánou na pět týdnů. Plavecká škola zbytek peněz po chvíli handrkování vrátila, ale zdaleka to nemusí být pravidlem.
  • Přejděme také ovšem k pozitivům. Plavající dceři (od šesti týdnů do roku a půl, pak jsme skončili právě kvůli příhodě s náušnicemi) zůstala výrazná láska a náklonnost k vodě, už jako roční si užívala plavání v kruhu s rukávky s námi ve velkém bazénu a dnes je z ní vodní živel. Syn se svými opakovanými hnisavými záněty středouší a nakonec grometami v uších byl naopak držen od vody od nejútlejšího věku co nejdále, nesměl a nesmí skoro ani do vany bez speciální čelenky. Vodu rád nemá a dovolená u moře pro něj znamenala v podstatě jen stavění hradu na pláži. Malý bazének vzal nakonec na milost, v moři jsme ho po několika pokusech přestali trápit. Nevím jistě, zda je to následek plavání/neplavání, ale přijde mi to pravděpodobné.
  • Plavání a různé úkoly, které se kojencům a batolátkům ve vodě dávají, přispívají k rozvoji jemné i hrubé motoriky, k celkovému psychomotorickému vývoji, podporují vzájemnou důvěru miminka a maminky a mohou oběma přinášet příjemné chvíle, za předpokladu, že se miminku ve vodě líbí.
  • Maminkám mohou kurzy dopřát relaxaci a socializaci ve skupině jiných maminek. Doporučuji ale vybírat kvalitní plaveckou školu pro mrňata s bazénem co nejblíže bydliště, a s kvalitním zázemím. Je například nezbytné, aby byl bazén vybaven i hernou, kde v mrazu musíte strávit nějakou dobu po plavání aklimatizací. Budete potřebovat i židličky na nakrmení, mikrovlnku na ohřátí příkrmů a klidovou zónu, kdyby váš prcek chtěl po náročné lekci usnout už během aklimatizace. Bazén pro děti musí mít 29 až 31°C, aby se děti cítily pohodlně. V neposlední řadě se ptejte po metodě, kterou se děti učí. Tzv. delfínkování, kdy se děti poměrně hluboce potápějí, naprostá většina pediatrů zcela nedoporučuje, stejně tak plavání zaměřené příliš brzy na drilovou výuku plaveckých stylů, která ještě ovšem nepřináší a ani nemůže přinášet kýžené výsledky a dítěti pobyt ve vodě jen znechutí. Vhodné jsou všechny hravé přístupy a v době, kdy je na každé druhé zahradě bazén, také nácvik sebezáchranných technik po pádu do vody.
  • Pokud budete na lekce cestovat dopravou s dítětem v kočárku, ujistěte se, kde má škola prostor pro kočárky. Pamatuji jednu nejmenovanou školu, kde se kočárky musely parkovat venku před budovou, s plným rizikem ukradení čehokoliv, co v nich bylo ponecháno, i kočárku samého. A objemnou tašku s plavacími věcmi, převlečením, jídlem atd., musela maminka vláčet spolu s dítětem po dvojích schodech nahoru.

A konečně, kurzy plavání pro miminka jsou velmi drahé. Pokud vám rodinný rozpočet tuto kratochvíli nedovolí, nemusíte naprosto smutnit. Lásku k vodě můžete probudit i třeba veselým společným koupáním a hraním ve