Lidské tělo o hmotnosti 70 kg obsahuje zhruba 4 g železa. Přibližně dvě třetiny jeho celkových zásob jsou vázány na červené krevní barvivo hemoglobin v červených krvinkách a na myoglobin ve svalech. Zbylá třetina je nedílnou součástí řady enzymů, v makrofázích (buňky přirozené imunity schopné pohlcovat cizorodé částice), slezině či játrech. Přibližně pouze 3 % představují přirozený denní oběh, tj. jsou přijímána potravou nebo naopak vylučována močí, potem, žlučí a odloučenými buňkami sliznice.

Základní denní potřeba železa je 5 mg pro muže a 15 mg pro děti a menstruující ženy; u těhotných je uváděna 2‒10násobná potřeba. Průměrná strava v našich podmínkách obsahuje přibližně 15–20 mg železa denně, převážně ve formě organické, tedy v mase, ovšem vstřebáno je pouze množství odpovídající jeho denním ztrátám, tj. asi 0,6 mg/den u mužů a v průměru dvojnásobek u žen.

Pohyb železa v našem těle

Proces vstřebávání železa je ovlivněn mnoha dietními faktory, jako jsou např. kyselina fytinová, fosfáty a oxaláty, které v kombinaci se železem vytvářejí obtížně vstřebatelné komplexy. Absorpci železa nepříznivě ovlivňují též některé léky látky využívané např. při pálení žáhy, žaludečním vředu apod. ‒ antacida, inhibitory protonové pumpy; některá antibakteriálně působící léčiva aj. V kontextu potravin uveďme, že vstřebávání železa snižuje např. celozrnný chléb, vejce, mléko, černý čaj, káva aj. Z těchto důvodů je třeba přípravky s obsahem železa užívat buď nalačno, přibližně třicet minut před jídlem, a nebo dvě hodiny po jídle.

Rozsah vstřebání železa se řídí aktuální poptávkou organismu. Zvyšuje se tehdy, je-li stimulována tvorba červených krvinek v důsledku anemie. Železo je v krvi vázáno na bílkovinu transferin, kterým je přenášeno mj. do kostní dřeně, kde je využito k tvorbě hemu při tvorbě červených krvinek. Po jejich zániku (životnost každé červené krvinky je přibližně 120 dní) je molekula hemoglobinu odbourávána a železo je ukládáno do zásob nebo může být využito dle dalších aktuálních potřeb organismu. Z lidského těla je vylučováno především jako součást odumřelých buněk sliznice, u menstruujících žen se k tomuto přidávají ztráty menstruační krví. Průměrné denní ztráty železa jsou 0,5‒1,5 mg (při menstruaci 1,5‒2,5 mg).

Léčebné využití železa

Železo je terapeuticky podáváno při jeho nedostatku v organismu způsobeném výraznou krevní ztrátou, zvýšenou poptávkou (těhotenství, novorozenci, kojenci), nedostatečným příjmem v potravě nebo nedostatečným/omezeným rozsahem vstřebávání (střevní záněty, rozsáhlé operace žaludku a/nebo střev apod.). Nově začíná železo nacházet své uplatnění u nemocných s chronickým srdečním selháním a dalších chronicky probíhajících onemocnění.