Léto svádí k pobytu venku a o prostor u rybníka či v lese se musíme dělit. S klíšťaty, komáry, různě (ne)vychovanými pejsky, ale také v případě třeba takové túry Šumavou například i s hady. Co dělat v případě kolize?

Uštknutí hadem

Jediný jedovatý had, který vás může na našem území uštknout, pokud tedy nepočítáme uprchlé exotické kousky, je zmije obecná. Její jed může zabíjet, daleko spíš ale zabije anafylaktický šok následující po alergické reakci. Navzdory katastrofickému vyznění legendárního dílu komiksových Rychlých šípů není na místě panika. Zdravý dospělý člověk by nejspíš uštknutí přežil i bez zásahu lékařů, nic ale neriskujeme, postiženou končetinu znehybníme a zavoláme rychlou záchrannou službu, případně postiženého odvezeme do nemocnice, pokud máme k dispozici auto a dojezd není daleko. S ránou nikterak nemanipulujeme, jakékoliv zaškrcování, vysávání, vypalování a podobně je už dávno překonáno, situaci může jedině zhoršit.  Dáme pozor jedině na to, abychom postiženou končetinu neměli výš než tělo a nepodporovali rychlejší šíření jedu. Můžeme dát postiženému napít, pokud nemá nějaké příznaky celkového šoku či otravy. Především ho ale uklidníme, pokud má přehnané obavy, vysvětlíme mu, že jeho život ohrožen není.

V nemocnici se budou snažit situaci zvládnout podpůrnými prostředky, pokud by se ale stav nelepšil či zhoršoval, bude dopraven do některé z těch, které mají k dispozici protijed. Potřeba protijedu může nastat zejména u malých dětí, seniorů a lidí alergických na bodnutí blanokřídlého hmyzu (budou nejspíše alergičtí i na hadí jed). Těm, pokud o jejich alergii víme, ihned podáme jejich léky, které by měli nosit při sobě. Tyto skupiny by jed skutečně dokázal zabít (v případě alergiků nepřímo, nikoliv otravou, ale anafylaktickým šokem).  U těchto jmenovaných se o žádný vlastní převoz nepokoušejte a přivolejte ihned záchranku. U zdravého člověka trvá maximální působení jedu zhruba 24 hodin, takže pokud vás zmije kousne při sběru borůvek, kdy jste v lese sami, zavolejte někomu, kdo pro vás může dojet, případně volným krokem dojděte k nejbližším domům či chatám a požádejte o pomoc. Pokud se vám udělá jakkoliv zle, nikam nechoďte a zavolejte RZS. Kousnout vás může i například nejedovatá užovka, pokud si ale nejste jistí, že šlo právě o ni, zachovejte se stejně, jako by šlo o zmiji.

PREVENCE: Hada, pokud ho vidíme, nijak neprovokujeme. Necháme mu ústupovou cestu, aby se mohl odplazit. Snažíme se dávat pozor při sběru hub, borůvek a podobně. V terénu, ve kterém výskyt hadů předpokládáme, dupeme. Hadi jsou hluší, ale před vibracemi půdy utečou.

Pokousání psem, poškrábání kočkou

Pokousání psem je velice nepříjemné, protože, zvláště dětem, dokáže způsobit i zranění neslučitelná se životem. První pomoc je zde stejná, jako při jiných úrazech, ale přesto má svá specifika. Naprosto klíčová je zde dezinfekce a sterilní krytí, a okamžité vyhledání lékařské pomoci. Majitel psa ho musí nechat do 24 hodin vyšetřit, čehož se máte právo domáhat i prostřednictvím policie, pokud majitel nespolupracuje nebo uprchne.  Jestliže k vyšetření psa z jakýchkoliv důvodů nedojde, budou se k vám lékaři chovat, jako byste měli vzteklinu, a pěkných pár dní si poležíte na infekční klinice. Pokud vás více pokouše kočka, postup by měl být obdobný. Kočičí kousnutí může být dokonce nebezpečnější než malý kousanec od psa, protože ostré a tenké kočičí zuby jdou do větší hloubky, kde se bakteriím více daří. Kočičí poškrábání většina z nás ošetřuje doma, ale je zde klíčová správná dezinfekce (např. Betadine, který navíc nepálí), protože drápky kočky bývají obsazeny spoustou bakterií. Jen si představte, že kočka před tím, než vás při hře poškrábala, potahala v drápech mrtvého holuba, a hned vám bude jasné, že svou ránu musíte skutečně důkladně vyčistit a vydezinfikovat. Pokud se vám rána zanítí, na nic nečekejte a vyhledejte chirurgii. Lékaře rovněž vyhledejte i při nejasných příznacích nemoci, jako únava, zvětšené uzliny a zvýšená teplota, a povězte mu o poškrábání – existuje totiž i nebezpečná „nemoc z kočičího škrábnutí“, kterou přenáší blechy. Kočka si drbáním kožíšku může dostat infekci na drápek a přenést ji na člověka.

PREVENCE: Nikdy nenechávejte děti samotné se psy, a to ani s vlastním. Naučte své děti, že na cizí psy se nesahá. Udržujte své pejsky a kočičky dobře vychované (i kočka se dovede naučit zatahovat při hře drápky), očkované, čisté a odblešené.

Co je to Betadine?

Odmítají si vaše děti nechat vyčistit drobná poranění, protože dezinfekce přeci ukrutně pálí? Vyzkoušejte Betadine, který je vhodný k ošetření pokožky i sliznic. Byl vytvořen na bázi vodního roztoku, který obsahuje aktivní dezinfekční prvek – jód. Právě díky němu nepálí a navíc nezpomaluje proces hojení. Betadine si účinně poradí s bakteriemi, plísněmi a viry, takže je ho možné použít k léčbě bakteriálních a plísňových onemocnění. Betadine seženete ve formě roztoku nebo masti v lékárnách nebo internetových obchodech. K dostání je bez lékařského předpisu.

Bodnutí hmyzem

Pokud vás poštípou komáři, ovádi, mravenci, štípne včela, vosa či sršeň, jedná se většinou jen o nepříjemnost. S třemi výjimkami. Pokud žihadel schytáte výrazně více než jedno, vyhledejte ihned lékaře, případně i záchrannou službu, zejména v případě seniorů a dětí. Stejně jako tehdy, dostanete-li žihadlo do krku či úst. Třetí výjimkou jsou alergici, které může bodnutí i zabít. U nich hlídáme aplikaci léků, které by měli nosit při sobě, mírníme otok, zvláště je-li v nebezpečné oblasti, a voláme záchrannou službu, která nám poradí, jak dát první pomoc i pacientovi s anafylaktickým šokem. Obecně se jedná o podání např. adrenalinu a antihistaminik, které ale musí mít pacient při sobě, udržování životních funkcí a mírnění otoku. Důležitá je zde zejména co nejrychlejší pomoc lékařů. Bodne-li hmyz pacienta, u kterého víte, že má silnou alergii, volejte RZS rovnou, nečekejte na to, až se postiženému udělá zle. Většina lidí ale na bodnutí či poštípání alergická není nebo jen mírně, takže místo jen lehce bolí, trochu oteče a později urputně svědí. První pomocí, která působí i proti infekci, je potření místa bodnutí syrovou cibulí nebo octem. Rovněž nálev ze šalvěje působí dezinfekčně a protizánětlivě. Velmi dobře vám poslouží i levandulový olej, máte-li ho. Jste-li bez dalšího vybavení uprostřed louky, poohlédněte se po jitrocelu kopinatém. Šťáva z jeho listů bodnutí zklidní. Pokud máte k dispozici plně vybavenou lékárničku, nejlépe pomůže místo ošetřit dezinfekcí jako je např. Betadine (který pomůže i proti svědění), a poté natřít zklidňujícím gelem

PREVENCE: Hmyz odpuzuje vitamin B, před prázdninami je ho proto vhodné konzumovat co nejvíce, ať už v potravinách nebo v podobě tabletek.

Žahnutí medúzou, poranění mořským ježkem

V moři na neopatrné plavce číhá mnoho nebezpečí. Pojďme zmínit alespoň dvě nejčastější. Pokud vás žahne medúza, pravděpodobně, jste-li v Evropě, nepůjde o žádný smrtelně jedovatý druh. Tak jako tak ale ihned opusťte vodu a zbavte se zbytků chapadel – seškrábnete je pískem, kreditní kartou, zbavíte se jich také octem, který se v některých destinacích dokonce doporučuje mít s sebou ve spreji. Pak ránu ponořte do teplé vody, ulevíte bolesti. Pokud je poškození kůže větší nebo se vám celkově dělá nevolno, zvracíte, máte horečku, ihned volejte lékařskou pomoc.

V případě, že bosá noha vaše nebo vašeho dítěte neopatrně stoupne na mořského ježka, musíte nejprve opatrně a trpělivě odstranit křehké ostny. Jde to nejlépe pinzetou. Následně podejte analgetikum, bolesti uleví také půlhodinová lázeň postiženého místa do vody cca 40 až 45 stupňů teplé. Pečlivě sledujte místa pobodání. Pokud začervenají, otečou či dokonce zahnisají, upalujte k lékaři.

PREVENCE: Plavejte jen tam, kde se medúzy nevyskytují. Používejte ochranný oděv a boty do vody.