Jíst zdravě. To je trend několika posledních let. A tak se na nás snad z každého rohu valí informace týkající se zaručeně zdravých potravin či takzvaných superpotravin, které by se rozhodně měly stát součástí našeho jídelníčku. Jste si ale jisti, že podobná doporučení našemu tělu opravdu prospívají?
„Zdravá výživa nebo zdravé potraviny jsou tak trochu nešťastná slovní spojení. Vyvolávají totiž pocit, že například v prodejnách zdravé výživy můžeme koupit jen zdravé potraviny a tudíž, že jejich konzumace – i ve vyšším množství – je v pořádku,“ říká nutriční terapeutka Kateřina Kudláčová.
„Už několikrát jsem v prodejnách zdravé výživy narazila na výrobky, které nebyly svým složením zrovna dvakrát vhodné. V tomto případě hraje roli hlavně marketing, stejně tak jako třeba u takzvaných superpotravin,“ dodává Kateřina, která je zároveň autorkou blogu o výživě a zdravém životním stylu Health Matters.
Alergie na potraviny
Prostě nic není černobílé. O tom, že jedincům s laktózovou intolerancí či alergií na kravskou bílkovinu neprospívají jinak prospěšné mléčné výrobky, není pochyb. Stejně tak nikdo nerozporuje třeba to, že celiakům zase konzumace potravin obsahujících lepek povede k poškozování střevní sliznice.
„A co třeba takový zeleninový salát! Možná jeden z nejzdravějších pokrmů vůbec? Pro někoho ani ne. Jsou lidé, kteří jsou alergičtí na rostlinné alergeny a některé druhy zeleniny a ovoce jim mohou způsobovat zdravotní komplikace – od ekzematických vyrážek až po trávicí problémy,“ uvádí Kateřina Kudláčová.
To jsou však příklady, kdy se nežádoucí účinky potraviny vztahují na lidi se zdravotním omezením.
Co škodí zdravým jedincům?
Odborníci se však shodují, že existují i „protěžované“ potraviny, které zas tak tělu prospěšné nejsou ani pro zdravé jedince! „Ano, některé „zdravé“ potraviny můžou být pro nás škodlivé,“ upozorňuje Kateřina a jako příklad uvádí chia semínka. „Jsou považována za superpotravinu, proč by tedy jejich konzumace mohla být škodlivá? Nedávno se však u konkrétního dovozce přišlo na to, že chia semínka obsahovala karcinogenní látku, která tam neměla co dělat. Tak se konkrétní řada výrobku okamžitě stáhla z obchodního řetězce,“ upozorňuje mladá expertka na výživu.
Ryby s příchutí methylrtuti
A co takové ryby! Sice se klade důraz na to, abychom je jedli pravidelně, ale… Můžou být plné methylrtuti – organické sloučeniny přirozeně přítomné v ovzduší. Ve větším množství ji obsahují především velcí predátoři: mečoun, žralok, štika, ale i tuňák.
Proto třeba italské ministerstvo zdravotnictví nedoporučuje dětem a těhotným ženám jíst více než 100 gramů těchto ryb týdně. Zvýšené množství methylrtuti v krevním oběhu dítěte totiž může negativně ovlivnit jeho růst a vývoj nervového systému.
Chlorella, sušené ovoce a náhražky kávy
„Aktuálně se řeší podobná kumulace kovů i u známé mořské řasy chlorelly. Problém mohou představovat například i klíčky nebo ořechy a sušené plody, ve kterých se mohou vyskytovat plísně a bakterie,“ varuje Kateřina Kudláčová.
A co víc. Někteří výrobci upravují sušené ovoce sířením, které může vyvolat nadýmání a průjmy. A ty dámy, které si zakládají na štíhlé linii, by také měly vědět, že třeba mandle, vlašské a další ořechy fakt nejsou žádná dietka. Například mandle mají ve 100 gramech přes 600 kalorií, což je pro představu jako jedna porce knedla vepřa zela a k tomu zapitá třetinkou plzně.
„V poslední době se také více mluví o kávovinových náhražkách kávy, ve kterých se našlo více karcinogenních látek než v samotné kávě,“ připomíná Kateřina Kudláčová a pokračuje: „Třešničkou na dortu je známý sójový nápoj Zajíc, hojně doporučovaný jako zdravá potravina, v němž se nedávno našel vysoký obsah trans mastných kyselin.“
Fresh džus vs. smoothie
Nápoje jsou vůbec samostatnou kapitolou. Tak třeba takové fresh džusy. Dříve je odborníci vyzdvihovali pomalu až do nebes, ale všechno má dvě strany mince.
Na jednu stranu se naše tělo díky fresh džusům napumpuje prospěšnými vitaminy, minerálními látkami, antioxidanty, jenže si zároveň dopřejete i pořádnou dávku cukru – konkrétně fruktózy. „Když si chceme dát ke svačině ovoce, sníme například jedno jablko, banán nebo hrst lesních plodů. Ale na sklenici šťávy je třeba i 10 kusů ovoce, což je hodně,“ vysvětluje Kateřina.
Takže pokud ovocný nápoj, je lepší volit takzvané smoothie. Jaký je rozdíl? „Fresh džus je připravován tak, že se z ovoce či zeleniny získá pouze tekutina a zbytky po odšťavnění jsou vyhozeny do koše. Zbytečně se tak ochuzujeme o další látky, které s tekutinou neprojdou, zejména přicházíme o drahocennou vlákninu. Naopak u smoothie, kdy se mixují celé kusy ovoce, je obsah vlákniny i dalších látek zachován,“ říká Kateřina s tím, že vláknina navíc trochu reguluje rychlost vstřebávání cukru, jehož hladina krvi tak narůstá pomaleji.
Zrádná müsli tyčinka
A pokračujme zvesela dál. Co takhle müsli tyčinky, kterými mnozí nahrazují sladkosti a myslí si, že tak dělají dobrý skutek pro své zdraví? Tak se podržte…
„Většina müsli tyčinek obsahuje více cukru, než bychom chtěli. Výrobcům jde totiž především o to, aby se produkt prodával, tím pádem, aby hlavně chutnal,“ objasňuje Kateřina, podle které bílý sladký zabiják není jediný důvod, proč jsou müsli tyčinky zrádné.
„Obsahují hlavně ořechy, semínka a sušené ovoce, případně ještě čokoládovou nebo jogurtovou polevu, která je opět plná cukru a nekvalitního tuku. Na ořechách a semínkách není nic špatného, jejich konzumace je naopak vhodná pro obsah nenasycených tuků, vitaminů a minerálních látek, ovšem málo lidí si uvědomuje, že ořechy a semínka jsou i energeticky bohaté, a tudíž taková müsli tyčinka není žádná dietní svačinka, ale celkem energetická bomba.“
Cukr jako cukr
A u cukru ještě chvíli zůstaneme. Myslíte si, že například agávový nebo javorový sirup či kokosový a třtinový cukr je zdravější náhradou bílého cukru? „Bohužel,“ kroutí hlavou Kateřina Kudláčová.
„Všechny tyto sirupy jsou na tom v podstatě stejně, jako bílý rafinovaný cukr. Jedinou výjimkou v této oblasti je čekankový sirup, který obsahuje inulin, což je vláknina, která má sladkou chuť. Takový sirup může obsahovat až 70 procent vlákniny, což je opravdu skvělé,“ dodává s tím, že ve většině případů není potřeba doslazovat a je lepší si na sladkou chuť odvyknout.
A podobným způsobem by se dalo pokračovat dál a dál. Je spousta zdánlivě zdravých potravin, které však pro člověka můžou být nebezpečné. „Obecně platí, že všeho s mírou – nic nepřehánět, ale ani některé potraviny z našeho jídelníčku zbytečně nevyřazovat,“ konstatuje Kateřina Kudláčová.
Co říct na závěr? Víc se zajímejte o to, co vlastně na talíř dáváte, čtěte etikety na výrobcích. A mějte na mysli, že ne vždy je zlato, co se třpytí.
Špenát, červená řepa, rebarbora, kiwi, fazole nebo třeba fíky, kakao a čokoláda obsahují šťaveleny, které můžou vést k vytváření ledvinových kamínků. Takže pokud máte tendenci k tomuto onemocnění, zvažte, jak často si tyhle potraviny dopřejete.
