Je tu konec prázdnin a mnohé děti vyrazí v září poprvé do školky. Možná se to týká i těch vašich a přemýšlíte, jaké dovednosti by vaše dítko mělo umět. Pojďme probrat ty, které v žádné školce neodpustí, ty, které by vás asi nenapadly, i ty, které se většinou jen mylně tradují.

Jako modelové dítě si vezměme dítě tříleté. Přijímání dvouletých ještě není obvyklé a čtyřleté dítě či dokonce předškolák má všechny následující dovednosti už v malíku. Ve své školce možná dokonce dostanete seznam požadovaných schopností i dovedností, což je samozřejmě úplně nejlepší. Tam, kde podobný dokument chybí, vám snad pomohou následující řádky.

Pustit vodu, umýt ruce

Většina maminek má největší starost o hygienu. Dítě, které jde do školky, musí zvládnout být bez plenek přes den i na odpolední odpočinek. Na druhou stranu z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že s občasnou nehodou u maličkých dětí zvláště v průběhu prvních měsíců nemá nikdo žádný problém a nikdo se na děti zlobit nebude. Většina školek si vymiňuje, aby nejmladší dětičky měly vždy v šatně kompletní oblečení na převlečení.

Děti musí být schopné samostatně použít záchod. Počítejte s tím, že na malou potřebu chodí samy, naučte je proto svléknout, vykonat potřebu bez nepořádku – platí pro kloučky -důkladně se otřít – zde řádně poučte holčičky, ať se utírají správně a nezpůsobí si intimní problémy – obléknout se, spláchnout a umýt ruce teplou vodou a mýdlem. Přesvědčte se raději, že si poradí s vhodným namícháním teplé a studené vody, i když v naprosté většině školek teče již smíšená vlažná.

Naučte čistit zoubky

Naopak se nebojte hygieny po velké potřebě – děti, alespoň ty nejmenší, učitelky v tomto případě doprovází a pomohou s utřením a dohlédnou i na pečlivě umyté ruce. Co naopak není moc šťastné, je to, že si děti samy čistí po obědě čistí zoubky. Je i jasné proč – jelikož to dělají všechny naráz, těžko může učitelka pomoci všem. Zubaři se ale jednoznačně shodují, že je třeba dětem pomáhat zuby čistit až do sedmi nebo osmi let. Berte proto raději školkové čištění jen jako značně provizorní a po návratu domů jej zopakujte. Dítě by si každopádně mělo umět vytlačit pastu na kartáček, zuby v rámci svých schopností a sil co nejlépe „přejet“ a vypláchnout si ústa a umýt kartáček.

Rovněž je potřeba před nástupem do školky kvalitně zvládnout smrkání – počítejte s tím, že děti chytí v říjnu „sopla“, který je bude provázet s menšími přestávkami minimálně do dubna. A kdo neumí smrkat, skončí na ORL pohotovosti se zánětem středního ucha.

Chce to praxi

Co se týče jídla, nejmenší děti jedí lžící a jídlo mají dostatečně nakrájené. Paní učitelky jsou jim většinou ochotné pomoci s polévkou. Často si ale stěžují, že děti doma polévky vůbec nejedí a ještě ve čtyřech letech nejsou schopny polévku ze lžíce nevybryndat. Vařte v létě před nástupem do školky polévky k večeři, pokud nejste zvyklí mít k obědu dva chody, a trénujte samostatné jezení. Častou svačinou je chléb s pomazánkou, děti ho dostanou do ruky většinou půlku. Přesvědčte se, že je váš potomek schopný půlku hojně namazaného krajíce sníst tak, aby nezaneřádil vše kolem. Nekrájejte mu chleba doma na dílky, neodkrajujte kůrky. Dítě ve třech letech už taky musí umět pít z normálního hrníčku či skleničky, z hlediska školky jsou naprosto nevhodné různé druhy pítek a nebryndacích ventilů. Ve školce dítě dostane běžnou skleničku, počítejte proto s tím a trénujte dopředu.

Některé děti bez pobízení pijí extrémně málo. Učitelky nemají kapacitu kontrolovat každé dítě, zda pije dostatečně. Naučte své dítě, ať si na své pití myslí samo – a v prvních měsících nic nezkazíte tím, když se ho budete pravidelně ptát, jak ve školce jedlo a pilo, a případně mu hned nabídnete pití.

Nevozte v kočárku

Co se týče fyzické zdatnosti, dítě by mělo umět udělat dřep, skákat a běhat, dívat se pod nohy, nepadat, chodit do schodů i ze schodů, a to i v městské hromadné dopravě, samostatně vylézt po žebříku ke skluzavce, sklouznout se, samo se houpat pomocí nohou na houpačce a ujít víc než pár set metrů. Šikovné děti ujdou již i pět nebo šest kilometrů, školkové výlety bývají tři nebo čtyři kilometry dlouhé.

Předpokládá se, že se dítě svlékne a oblékne samo, ale paní učitelky pomohou se zipy, knoflíky, tkaničkami. „Oříškem“ bývá nasazování mikin a svetříků na zapínání – děti se to často nejlépe naučí přes kapuci, kterou si nasadí na hlavu první a pak teprve strkají ruce do rukávů. Bez tohoto „fígle“ to zvládnou většinou až okolo čtvrtého roku. Problematické je i svlékání tílek a triček s krátkým rukávem, kde děti nemohou dobře použít postup vytažení rukou z rukávů a následného svlečení oděvu přes hlavu. Trénujte, ale nebuďte smutní, když to zatím nepůjde, s tímhle paní učitelky počítají. Nedávejte ale dítěti do školky jakékoliv „zákeřné“ oblečení, které se špatně a zdlouhavě obléká.

Žádný stres

Co se týče rozumových schopností, je většinou požadováno, aby dítě reagovalo na své jméno a příjmení, poznalo své věci a svou značku v šatně, umělo popsat jednoduchý obrázek a dovedlo vyprávět jednoduchý příběh. Také by si mělo dokázat zapamatovat, odkud si vzalo hračko, a být schopno ji vrátit zase na místo. Je vhodné, aby dítě dokázalo pozdravit, poděkovat a omluvit se.

A ještě malý dodatek pro nervózní maminky – zápis do školky není, na rozdíl od zápisu do školy, „příjímací zkouška“. Malé děti na něj většinou ani nechodí, natož, aby byly jejich dovednosti nějak zjišťovány. Seznam dovedností je pouze orientační a slouží především k tomu, aby přechod dítěte od maminky do nového prostředí ve školce proběhl hladce a v klidu.