Ekzém, který vzniká vrozenou genetickou vadou, a to buď poruchou kožní bariéry nebo imunitní odchylkou v kůži – je bohužel nevyléčitelný. Dobrá zpráva ale je, že dnes již je péče na takové úrovni, že lze docílit dlouhodobých klidových stadií, kdy je kůže atopika zcela klidná.

Je ale třeba se o pokožku správně starat, a to zejména v zimě, kdy se k vrozeným dispozicím přidávají rozmary počasí, suchý vzduch v přetopených bytech, a navíc klesá produkce ceramidů, které pomáhají udržet uvnitř kůže vodu. Pokles se objevuje i u lidí, kteří atopickým ekzémem netrpí – i oni mívají v zimě suchou kůži. U atopika je ale razantnější a pro citlivou pokožku někdy doslova „smrtící“. Není ale nutné trpět v zimě do živa rozpraskanou kůží nebo úporným nočním svěděním.

Kdy mazat a kdy vysoušet?

Základem celoroční péče, ale té zimní zvláště, je volba vhodného promazávadla. Atopik se musí promazávat neustále, jednou i víckrát denně, s jedinou výjimkou. Emoliencium – což je název pro vhodně namíchanou substanci, která hydratuje, drží vodu uvnitř kůže, „opravuje“ kožní bariéru, nezanechává dlouho pocit mastnoty a působí hloubkově – nepatří na akutní červenou, silně svědivou, živou, mokvavou fázi ekzému, tu je potřeba léčit. Správnou hojivou mast doporučí odborný kožní lékař, podle přesného typu a stavu pokožky se používají například masti s obsahem zinku, kortikoidy nebo lokální imunomodulátory (masti s obsahem 0.03 % a 0.1 % takrolimu) – tyto masti nemají obávané vedlejší účinky kortikoidů. Jakmile se léčbou opět dosáhne klidového stadia, je potřeba se vrátit k promazávání emoliencii. Krém na promazávání – v lékárně je jich k dostání velké množství – musí být atopikovi příjemný, kůže po něm nesmí zarudnout, svědit ani pálit.

Vhodné prostředí i doma a mýdlo bez mýdla

Kromě mazání je ale v zimě potřeba dodržovat i další zásady. Postižená místa nepatří na mráz, dbejte proto na nošení rukavic, šál a podobně. V bytě atopika je potřeba udržovat přiměřenou vzdušnou vlhkost, nepřetápět, zejména ne v místnosti na spaní, a dobře větrat. Atopický ekzém se někdy špatně odlišuje od ekzému alergického, každopádně bývají vysledovatelné potraviny, jejichž konzumace ekzém zhoršuje, nebo látky, které kůži dráždí. Například mnoho maminek, které utírají zadečky svých miminek vlhčenými ubrousky, trpí na pravé ruce ekzémem. Zde se samozřejmě jedná spíše o alergickou než atopickou formu, ale i atopický ekzém mnoho látek a potravin provokuje a je třeba se jim vyhýbat. Z potravin jde často o citrusy, koření nebo čokoládu. Atopik by také neměl používat standardní mýdlo, ale takzvaný syndet – „mýdlo bez mýdla“, které pokožku nevysušuje.