Prázdniny končí a mnozí rodiče se začínají při pohledu na své rozjívené ratolesti trochu obávat. Školou povinné děti, které běžně zaháníme nejpozději v půl deváté, nám lítají kdesi po zahradě u chaty ještě ve tři čtvrtě na deset, a jejich školkoví sourozenci jim zdatně sekundují a spouští jekot, pokud je po deváté naháníme s tím, že snad pro čtyřleté dítě by bylo ponocování akorát dost.

Ráno všichni k radosti rodičů spokojeně vyspávají do devíti nebo dokonce desíti hodin a pak se v pyžamech a bez umytého obličeje trousí na babiččiny buchty k snídani. Svačit si uvykli na koupališti zmrzlinu, a s výchovou jsme také tak trochu na štíru, protože když vytáhneme sešit se školním opakováním, prostě nám utečou. Vy ale potřebujete mít 1. září zase spořádané děti, které si vzpomenou, že se sami oblékaly, zdravě snídaly i svačily a spát chodily po osmé hodině. A zábavě přináležel prostor až po školní práci.

Svůj názor na hladký návrat do školních lavic nám sdělila specialistka na vzdělávání žáků předškolního a mladšího školního věku Barbora Horáková. „Ze zkušenosti je pro většinu dětí opravdu výhodou na měsíc a půl vypnout a věnovat se nejlépe hře venku, být s rodinou s kamarády, prostě jen tak relaxovat a na školu nemyslet. Nabité znalosti stejně zejména ti mladší uplatňují v praxi jen tak mimochodem – čtou různé nápisy, oblíbené časopisy, píší si zážitky, malují, nakupují atd. Alespoň jeden týden před začátkem školního roku bych rodičům doporučila opět „najet“ na rituály, které děti znají – být doma, usínat ve své posteli v podobný čas, zařadit cílené opakování učiva formou hry, připravit tašku.“

Takže jak na hladký návrat do školky či školy?

1. Motivujte

Pokud všechny nákupy do školy zařídíte sami, a před školáka či předškoláka vysypete haldu pomůcek, cviček a nového oblečení, nakoupených už před půl rokem ve slevě, moc pozitivní motivace nezařídíte. Pro jednou alespoň malinko zapomeňte na šetření a vezměte na nákupy dítě s sebou. Nechte ho v rámci rozumných mezí vybrat si sešity, penál, pomůcky, aktovku i nové oblečení. Pokud mu dopřejete i nějakou tu věc s motivem, který právě „frčí“, můžete dosáhnout toho, že se bude do školy těšit, i kdyby jen proto, aby se s novou věcí pochlubil spolužákům. I školkové dítě bude potřebovat nějaké ty bačkůrky a podobně, postupujte proto stejně.

2. Dobře vyberte kroužky

S počátkem školního roku začínají i kroužky, a ty by měly být důvodem, proč se dítě na září těší. Je správné, že rodič například trvá na tom, aby se dítě hýbalo, ale volbu konkrétního pohybu je už možno nechat zcela na dítěti a zvolit takový sport či aktivitu (vhodný může být například i turistický kroužek), která bude dítě bavit. Pokud trváte na jednom kroužku, který je pro dítě spíše drilem (jazyky, hudební nástroj– jsou děti, které hra těší už ve velmi raném věku, ale spíše se k tomu musí postupem času propracovat), jistě to není špatně a vaše dítě to rozvíjí. Dbejte ale každopádně na to, aby dítě mělo ještě jeden kroužek zcela podle svého gusta, i kdyby se vám příliš nepozdával, a také na to, aby mělo dostatek volného času pro sebe.

3. Opakujte, ale s citem

Je jisté, že poslední dva tři týdny by nebylo od věci trochu zopakovat učivo, které se probíralo závěrem minulého roku. U školkových dětí je to jednoduché, ty se v pravém slova smyslu nic neučí – bude proto stačit, když nakoupíte nějaké zajímavé omalovánky a sešity s úkoly a začnete zase zvykat malého divocha, že čas se dá příjemně trávit i u stolu. Dbejte přitom obzvláště na správné držení tužky či pastelky v ruce.

S dětmi školou povinnými postupujte obezřetně. Znechutíte mu sebe i učivo, pokud ho budete už počátkem srpna nutit opakovat poslední anglická slovíčka formou klasického zkoušení. Zkuste to kreativněji. Z posledního dějepisu udělejte zábavný kvíz o ceny, ideální je, když se například během prázdnin zvládnete podívat na nějaké místo, s probíranou historií spjaté, a učivo obohatíte o vlastní zajímavé poznatky. Probíraná anglická slovíčka zkuste „vystopovat“ v originálu oblíbeného filmu bez dabingu, ať dítě vidí, že se ve škole neučí jakési magické formulky bez smyslu, ale skutečnou řeč, která mu pomůže rozumět věcem, co ho zajímají a baví. Pokud už školák ovládá určité matematické operace, nechte ho být „velmi užitečným“ a spočítat, kolik tašek budete potřebovat na klasickou sedlovou střechu na opravované chalupě, jak dlouho by maminka měla péct ten výborný ovocný koláč, pokud je v receptu 40 minut, ale ona musela použít 1,5 dávky těsta (a kolik gramů mouky má tedy odvážit, pokud základní recept praví 300 g?) a podobně. Češtině prospějete, pokud bude dítě o prázdninách co nejvíce číst. Do biologie použije znalosti rostlin, zkuste mu třeba koupit botanický klíč pasující do místa, kde se v přírodě na dovolené pohybujete. Děti poznávání květin podle klíče většinou opravdu baví.  U menších dětí je vhodné trénovat i psaní, a to například formou vedení rodinného prázdninového deníku. Když každý přidá vlastnoruční, více či méně zdařilé ilustrace, bude z toho jedna velká zábava. Klasické učení a zkoušení s papírem a tužkou mezi čtyřmi zdmi si můžete nechat až na školní rok za předpokladu, že vaše dítě se učí vcelku dobře a nemívá ve škole žádné problémy.

Většinou ještě před koncem září se píší tzv. opakovací písemné práce. Děti a obzvláště ty mladšího školního věku (1.stupeň) jistě ocení pomoc s přípravou na tyto písemky. Začněte zvolna, tím, co vaše dítě umí, zvládá bez větších potíží. Poté přejděte na učivo méně zafixované. Nespěchejte, chvalte, úspěchy obdivujte. Pro učení, nejen u žáků prvního stupně, je z mé zkušenosti nejefektivnější přístup častěji a kratší dobu. Učení by nemělo trvat déle než 10 až 15 minut. Rodiče by neměli zapomínat ani na sebe a dát si čas na návrat do režimu školního roku. S dětmi se učte ve chvílích, kdy na nic dalšího nespěcháte,“ radí Barbora Horáková.

4. Režim

Co se týče doby usínání, vstávání, pravidelných snídaní a podobně, zde toho příliš kreativního vymyslet nelze. Minimálně 14 dní před koncem prázdnin začněte dítku posouvat čas usínání a vstávání na obvyklou dobu. Nejezděte na dovolenou úplně na konci prázdnin. Nemyslete si, že dítě prostě v pondělí ráno probudíte v půl sedmé, pokud ještě v sobotu večer šlo spát v deset. I kdyby tento přechod dítě zdánlivě zvládlo, vyčerpání by mu bránilo adekvátně reagovat na nové a leckdy stresující situace (tvorba nového zasedacího pořádku, nová učitelka atd.)