,,Mami, já chci pejska.“ Tuto větu slýcháváte od svého dítěte často. Jak mu ale vysvětlit, že je alergické? A existuje vůbec varianta, jak alergikovi mazlíčka pořídit? Poradíme vám v našem dnešním článku.

Pes, nebo kočka?

Je vaše dítě „přecitlivělé“ na kdeco, a přesto si chcete pořídit psa nebo kočku? Pak jej zdravotní potíže zřejmě neminou – podle odborníků totiž skutečně hypoalergenní rasa neexistuje. S koupí proto nespěchejte a dobře zvažte, které zvíře je pro vás vhodné. O některých druzích koček a psů se říká, že alergie vůbec nezpůsobují. Tento údaj je však značně nadnesený. Nejsou to totiž pouze chlupy, co alergikům vadí. Jejich potíže vyvolávají i sliny zvířat a postupně se odlupující kožní buňky, čímž jsou tito mazlíčci pro silné alergiky opravdu nevhodní. Naopak ideální jsou šupinatí tvorové, kteří přecitlivělost nevyvolávají – tedy různé ještěrky, leguáni nebo hadi.

Pozor na sliny!

Sliny psů a koček se usazují na srsti, která se postupně vyměňuje a vypadává. Uvolněné chlupy vyskytující se v bytě, kde se dítě-alergik pohybuje, jsou největším problémem. Není proto pravidlem, že čím delší srst zvíře má, tím je to horší. Jde spíše o to, jak moc pes či kočka líná a jak často mění srst. Zvířecí alergeny se mohou usazovat i na prachových částečkách ve vzduchu či na látkách z cigaretového kouře. Obecně tak platí, že tento typ alergie může zhoršovat i znečištěné životní prostředí.

Před tím, než vašemu dítěti chlupatého mazlíčka pořídíte, poraďte se se svým alergologem, zda dětská alergie není příliš silná. V krajních případech může mít totiž alergie na zvířata velmi těžké projevy a může být i ohrožen život dítěte.

Zásady klidného soužití

Pokud vaše dítko mělo alergické projevy na jednoho psa, znamená to, že je obecně alergické na tato zvířata. Pravděpodobnost, že by mu jiné plemeno nevadilo, není příliš vysoká. A jestliže se ani přes veškeré potíže nedokáže smířit s představou, že by jediným vaším domácím miláčkem byl například had nebo rybičky, zde je několik doporučení, jak snížit projevy zvířecích alergií na čtyřnohé „chlupatiny“:

  1. Pořiďte si raději již dospělou kočku. Koťata jsou sice roztomilá, ale platí, že produkují více alergenů než dospělí jedinci. Množství těchto dráždivých látek se sníží až za 6 či 12 měsíců od narození kotěte.
  2. Pravidelně zvíře koupejte a stříhejte. S poctivou péčí se snižuje alergenová zátěž. Se srstí manipulujte raději na zahradě nebo na balkóně, aby se uvolněné dráždivé částečky neusazovaly v bytě.
  3. Otřete každý den psa nebo kočku žínkou. Díky otírání vlhkým hadříkem se ze srsti odstraní část alergenů.
  4. Pořiďte si menší plemeno. Drobnější zvíře logicky vyprodukuje méně alergenů, výjimkou jsou mláďata.
  5. Vyhoďte koberce. Malé alergenní částečky se ukládají v kobercích a čalouněném nábytku, hladká dřevěná podlaha či lino se mnohem snáze udržují čisté.
  6. Nekupujte si dlouhosrstou rasu. Takový pes může zhoršit i další alergie – pokud běhá v trávě, snadno se na jeho srst nalepují pylové a další částice, které vám donese do bytu a tím zhorší i projevy dalších alergií vašeho dítěte.
  7. Dejte přednost spíše psovi než kočce. Obecně platí, že kočičí alergeny jsou silnější než psí. Na druhou stranu specifická imunoterapie neboli pravidelné vakcíny ke snižování projevů alergie fungují lépe u lidí přecitlivělých na kočky než u těch, kteří jsou alergičtí na psy.

 

Vypěstovaná imunita

 

Děti, které již během svého prvního roku života žili v domácnosti se psím mazlíčkem, měli o 50 % nižší riziko rozvoje alergie na psy než skupina dětí, která ve stejném životním období se psy do kontaktu nepřicházela.

Taktéž děti, které měly doma již v kojeneckém věku kočičího kamaráda, měli nižší riziko rozvoje alergie na kočky v porovnání s ostatními dětmi, která se ve stejném životním období s kočkami nesetkávaly.

Je tedy dokázáno, že s čím se náš organismus během prvního roku života setká, má významný vliv na zdravotní stav i v pozdějším životě.