Trápí vás stále dokola ty samé nemoci a konzervativní léčba prostě nezabírá? Problémy se kupí a zažíváte dny naplněné nervozitou? Zkuste zapomenout na léky, poslouchejte své vlastní já a naučte se relaxovat. Podlomeným zdravím nás totiž někdy tělo upozorňuje, že je načase zpomalit.

Věděli jste, že až 70 % tělesných obtíží má na svědomí právě psychika? Pojem psychosomatika má svůj původ ve starověké řečtině: „psyché“ (duše) a „soma“ (tělo). Jejím úkolem je zkoumat vztah mezi těmito dvěma slovy. Tedy hlavně, co se týče vlivu psychických pochodů na organismus. V širším pohledu jde o komplexní pohled na člověka a jeho zdraví. Pochopení poselství našeho těla a jeho fyzické příčiny není často jednoduché. V tom spěchu a shonu, který každý den zažíváme a ve kterém se snažíme zvládnout všechny své role, často ani nemáme možnost rozpoznat varovné signály těla.

Nemoci vznikají ze tří důvodů

Příliš častý výskyt jedné nemoci podle lékařky neznamená nutně jen oslabenou imunitu. Vedle biologických příčin vzniku nemocí stojí také psychosociální důvody. „Pokud má někdo už šestou angínu v řadě, měli bychom se zamyslet nad tím, co ji způsobuje,“ říká internistka z Lékařského domu na Praze 7 MUDr. Michaela Štěpánová. Na prvním místě v otázce vzniku nemocí je podle lékařky samotná bakterie, infekce či vrozená choroba. Druhý důvod vyplývá ze způsobu života a třetí jsou komplikace, které si v životě děláme sami. Když člověk ráno vstane, rychle sní jeden rohlík, pracuje 12 hodin, stará se o děti, stárnoucí rodiče, k tomu má své koníčky, objevuje se logicky stres z nedostatku času. „Lidé si často nepřipouštějí, že jsou ve stresu. Hlava zvládá a navenek tedy vše působí v pořádku, ale tělo vypovídá službu,” říká MUDr. Štěpánová. Příčiny onemocnění jsou různé, třeba potlačovaný strach ze ztráty zaměstnání, stres, rozchod, úmrtí, nefungující rodinné i partnerské vztahy, obavy z budoucnosti a změn, apod.

Pod vlivem emocí

Naše pocity jsou pevně spojeny s tím, jak funguje naše obranyschopnost. Zamilovaného a šťastného člověka málokdy ohrozí kýchající člověk v tramvaji, naopak nevyspalý a vystresovaný člověk snáze podlehne bacilům, které na něj v MHD někdo prskne. „Myslím, že se v naší zemi zanedbává duševní psychohygiena. V Americe bylo moderní mít svého psychoterapeuta, to u nás ještě není, protože na to nejsou peníze. Přitom je to důležité,“ prozrazuje lékařka. Emoce jsou důležité, ale je potřeba dát i na selský rozum. V některých případech je možné emoce rozklíčovat, jindy je to zbytečné a člověk by se měl obrátit na klasickou léčbu.

Když nemůžeme spát

Poruchy spánku jsou v naší populaci velmi časté. S krátkodobou poruchou spánku se ve svém životě alespoň jednou setkal každý (děti nevyjímaje), chronické problémy má pak zhruba 40 % populace. Velmi často se ale jedná spíše o doprovodný příznak jiné poruchy. „Mezi nejčastější poruchy spánku patří insomnie, tedy nespavost, hypersomnie (zvýšená spavost) a dále poruchy dýchání vázané na spánek (syndrom spánkové apnoe), syndrom neklidných nohou, parasomnie, somnabulie (náměsíčnost) a další,“ vyjmenovává neurolog MUDr. Jiří Ondra z Lékařského domu. Zaměříme-li se na nejrozšířenější nespavost, která postihuje téměř každého desátého člověka, zjistíme, že mezi nejčastější příčiny patří fyziologický, psychický či neurologický problém, stres, dušnost, nevhodný životní styl, nadváha, věk, nepříznivé vlivy prostředí jako je hluk, světlo, apod. či nepřiměřená spánková hygiena.

Spánková prevence

„Pokud není spánková porucha přidruženým příznakem jiného onemocnění, pak je určitě možné její vznik či zánik ovlivnit,“ dodává odborník. Kromě výše zmíněného mnoho lidí také před spaním řeší své potíže a vystavuje se nadměrnému stresu, což může mít za následek problém se spánkem. Ten bývá v začátcích poměrně snadno léčitelný. Při podcenění problému však mohou přejít do chronického stádia a mohou se objevit kromě zdravotních obtíží také nebezpečné psychické potíže. „Porucha spánku může být jen doprovodným jevem některého závažnějšího onemocnění, při jejím neléčení tedy může dojít k zanedbání léčby problému ohrožujícího zdraví,“ dodává ještě lékař.

Bolest ze stresu

Obecně je potřeba vždy věnovat bolesti dostatek pozornosti. Jde o velmi důležitý varovný signál těla. Například bolest hlavy může značit, že si s něčím marně lámete hlavu a bolest zad zase ukazuje, že jste si toho možná na svá bedra naložili moc a nezvládáte vše rychle odbavovat. „Nejčastěji se setkáváme s tzv. tenzní bolestí hlavy, která je způsobena špatným životním stylem. Povětšinou jde o nedostatek nebo naopak přebytek spánku, stres, přepínání se, únavu nebo napětí,“ vysvětluje neurolog MUDr. Ondra. Bolesti hlavy může způsobit také hlad, nedostatek tekutin, velké množství kofeinu nebo alkoholu a cigaret. Někdy za ní může stát i celodenní sezení u počítače nebo špatné držení těla. V boji proti bolesti je hlavní zbraní přijetí sebe sama a důvěra ve své činy a schopnosti. Důležité je se naučit říct svůj názor, odmítat přebytek práce a účinně předcházet stresu. Alespoň část z času, který věnujete práci, se snažte vložit také do času na odpočinek.

První pomoc

Ulevit od bolesti hlavy může studený obklad, odpočinek, masáž nebo některé bylinky. V horších případech mohou pomoci volně prodejné léky proti bolestem (ibuprofen, paralen, aspirin). „Co se týče migrény – je potřeba zasáhnout již v době prvních příznaků a často běžné léky nestačí. Pacient tak musí sáhnout po tzv. antimigrenikách (léky ze skupiny triptanů), které tlumí bolest, ale zároveň zabraňují rozvinutí záchvatu a omezují doprovodné příznaky migrény,“ říká lékař. Ale jako s každým problémem – hlavní je prevence. Jednou z možností je úprava jídelníčku. Existuje totiž řada potravin, které bolesti hlavy mohou spouštět. Jezte a pijte pravidelně, vyhýbejte se cigaretám a alkoholu, naučte se odpočívat, vyhýbejte se co nejvíce stresu a napětí.