Jóga smíchu je zvláštní cvičení, které staví na tom, že smích má pro tělo velice pozitivní účinky. Tělo ale nerozlišuje mezi tím, zda je smích vyvolaný spontánně, nebo uměle. Jóga smíchu cvičená s lektory ovšem nevypadá tak, že by lektor vyprávěl cvičícím „košilaté“ vtipy, ale pracuje se s pohybem, dechem, přípravou bránice a způsoby, které smích vyvolají samovolně.
Doplňkovým cvičením je cvičení dechové. „Cvičný“ smích by měl aktivovat ten přirozený, opravdový, po skončení lekce by vám tedy mělo být doopravdy příjemně a veselo. Další důležitou myšlenkou jógy smíchu je, že pokud se člověk směje, tělo se přirozeně zbavuje stresu a vyplavuje endorfiny. Pro dospělého člověka je rovněž cenné, že si může „zablbnout“ a na nějakou dobu zanechat přísné a svazující sebekontroly. Takové vzácné okamžiky dovolují přetížené mysli relaxovat.
Zlepšuje psychiku i kapacitu plic
Pravidelné cvičení jógy smíchu má velmi dobrý vliv na srdce, kapacitu plic a má především skvělé účinky na psychiku, vede k vyrovnanosti, energii a pohodě. Zvyšuje také práh bolesti, proto je vhodné pro lidi, kteří například trpí chronickými bolestmi. Díky cvičení jógy smíchu je budou lépe snášet. V České republice není zatím bohužel jóga smíchu příliš rozšířena, ale i tady se najdou kurzy, semináře a lektoři, a to především v Praze. Metoda pochází z devadesátých let, kdy se v západním světě začala cvičit v parcích, především mezi staršími lidmi. Zpopularizoval ji indický lékař Madan Kataria, který v roce 2002 vydal knihu Smích bez důvodu.
Není pro každého
Počítejte ovšem s tím, že po skončení lekce vás může od smíchu bolet bránice i obličejové svaly. Pro příště bude lepší je pravidelně smíchem trénovat. Ostatně podle vědců bychom se měli smát každý den 5 až 10 minut, a to takzvaným bráničním smíchem, nikoliv pouze hlasivkami. To aktivuje v těle procesy přínosné pro naše fyzické, ale zejména psychické zdraví. Nevhodné je toto cvičení pro lidi s psychiatrickou diagnózou, epilepsií, kýlou, vysokým krevním tlakem a pro těhotné ženy po prvním trimestru.
