Plavání můžeme chápat jako pohybovou aktivitu, volnočasovou aktivitu, sport či jako ůsob regenerace. Plavání je sport, kterému se mohou věnovat lidi všech věkových kategorií. To hlavně proto, že je snadno dostupný, finančně nenáročný a z fyzického hlediska nezatěžuje klouby. U dětí také kladně působí na rozvoj těla, dýchací, oběhové i nervové soustavy. Jak se sžít s vodou? A jak zhodnotit své plavecké dovednosti?  To vše se dozvíte v našem článku.

Kdy se považujeme za plavce? Co je to umět plavat?

Je známou skutečností, že netonou úplní neplavci, ale tzv. poloplavci. Skutečný neplavec nevyhledává kontakt s vodou, neriskuje. Ten, kdo se cítí plavcem, zpravidla odpovídá: „Uplavu…“ a udá počet překonaných metrů. V představě, kolik je nutné uplavat metrů, abychom se mohli považovat za plavce, se významně lišíme. Rozmezí se pohybuje u dospělých zhruba od 10 do 200 metrů.

Pro vlastní orientační zhodnocení své plavecké úrovně můžete využít tato jednoduchá cvičení:

  • potopení hlavy
  • otevření očí pod hladinou
  • úplný výdech do vody
  • hvězdice v poloze na prsou
  • hvězdice v poloze na zádech
  • kotoul ve vodě
  • výlov dvou předmětů z hloubky 2 metrů
  • pád (skok) do vody z plaveckého startovního bloku
  • vznášení na zádech s delší výdrží
  • splývání na prsou nebo na zádech po odrazu od stěny bazénu.

Adaptace na vodní prostředí

Sžití se s vodou je pro každého začátečníka velmi důležité. U dětí dosahujeme adaptace při hře. U dospělých vědomé vnímání odlišností fyzikálních vlastností vody ve srovnání s plynným prostředím, ve kterém se běžně pohybujeme, pomáhá např. porozumět pocitové úzkosti nebo vyhodnotit spontánní pohybovou reakci. I u dospělých je dobré experimentovat s pohybem ve vodě. V úplných začátcích využíváme jednoduché lokomoce chůzí, klusem nebo poskoky, nejlépe ve vodě, která dosahuje začátečníkovi po prsa.

Jaké plavecké dovednosti je nutné zvládnout?

To, co způsobuje plaveckou nedostatečnost, nejsou ani tak špatně osvojené plavecké pohyby, jako neschopnost zvládnout výdechy do vody během plavání a další dovednosti, kterým říkáme základní plavecké dovednosti. V názoru na to, kolik jich vlastně musíme zvládnout a v jaké kvalitě, nepanuje jednotnost. Rozlišují se např. jen tři – rovnováha ve vodě, dýchání a jednoduché lokomoční pohyby, nebo naopak až desítky dílčích dovedností. Důležité je upozornit na pět skupin dovedností spojených:

  • s výdechy pod hladinou – dovednost plaveckého dýchání
  • se vznášením a splýváním ve vodě – dovednost zaujmout hydrodynamickou plaveckou polohu
  • s pády a skoky do vody – dovednost zvládnout pád do vody
  • s ponořením, potápěním – dovednost orientovat se ve vodě
  • s vnímáním vodního prostředí – rozvoj pocitu vody

Děti a voda

Je velmi vhodné, aby se děti s vodním prostředím setkávaly. Statistiky uvádějí každý rok vysoké počty utonulých lidí, mezi kterými nalezneme i děti. Pomineme-li důvody, jako jsou nedbalost či přírodní živly, jedná se ve většině případů o plaveckou negramotnost. Plavání je u dětí jakéhokoliv věku spojováno s určitými pocity, od pocitů příjemných až po ty nepříjemné. Děti mají k plavání určitý vztah, který je víceméně pro každého specifický. Úkolem plaveckých kurzů je tyto pocity stimulovat do pozitivního stavu a snažit se, aby děti měly vodu a plavání rády.

 

Hry pro seznámení s vodou

Jejich úkolem je odstranit nedůvěru neplavců ve vodní prostředí, seznámit je se specifickými kvalitami vody (teplota, vztlak, odpor) a prvotní nepříjemné pocity z kontaktu s vodou potlačit. Zároveň vytvořit základy schopnosti využívat odpor vody k pohybu zatím ve vertikální poloze a přispět tak k rozvoji „citu pro vodu“. Jejich pohybovým obsahem jsou různé polohy – stoj, podřep, dřep, klek, vzpor klečmo, vzpor dřepmo, vzpor ležmo a jejich změny.

Dále samostatný pohyb ve vodě chůzí, během, poskoky bez i s pomocí pohybu paží. Fyziologický účinek těchto přirozených cvičení se zvyšuje překonáváním odporu vody. Obsahem her pro předškolní děti je především napodobování pohybu zvířátek (čáp, žába, kačenky, husy, krokodýl), pohádkových postaviček (kašpárek, čertík, vodník), dopravních prostředků (auto, loďka, vláček) a různých činností dětem dobře známých (mytí obličeje, sprchování, máchání prádla). Pro školní děti patří do této skupiny her různé soutěživé hry a honičky jednotlivců i vázaných dvojic bez i s omezením předávky „baby“.