Manio-depresivní psychóza, dnes nazývána jako bipolární porucha, je onemocněním mozku, při kterém dochází k velkým výkyvům nálad, vnitřní energie a práceschopnosti. Na rozdíl normálních výkyvů nálady u zdravých lidí je kolísání nálady u bipolární poruchy neobvykle těžké.

Výsledkem mohou být problémy v práci, ztráta zaměstnání, narušené vztahy a nebezpečí sebevražedného pokusu. Pozitivní je, že bipolární porucha je nyní mnohdy dobře léčitelná.

Na maximum!

Mírná nebo střední úroveň mánie se nazývá hypománie. Manické stavy zprvu bývají příjemné, protože díky návalu energie může člověk stihnout spoustu věcí. Je také kreativnější, komunikativnější, je schopen větší fyzické aktivity a přitom nepotřebuje moc spát. Je nebezpečí, že neléčená hypománie přejde do mánie nebo deprese.  Postupně se však přidává podrážděnost a hysterie, která se stupňuje. Člověk je v této fázi paradoxně o dost sebevědomější a daleko hůře snáší kritiku. Mohou se objevit i bludy či halucinace.

U některých osob se mohou příznaky mánie a deprese objevovat v jednom období společně, potom mluvíme o smíšeném bipolárním stavu. Obvykle se jedná o podrážděnost, špatný spánek, výrazné změny v chuti k jídlu, myšlenky na smrt či sebevražedné tendence.

Sebevražedné tendence

Po stavu mánie následuje období útlumu. Postupně se pocity smutku a zmaru, které však nemají žádný zjevný důvod, stávají natolik intenzivní, že brání běžnému fungování. Postižený člověk má pak problém i s běžnými úkony, jako jsou vstávání z postele nebo osobní hygiena. Objevují se také myšlenky na sebevraždu. Někteří nemocní ji pak skutečně spáchají. Mezi významné osobnosti trpící bipolární poruchou byli v České republice například Petr Muk, Ota Pavel nebo Miloš Kopecký.

Osudy slavných s bipolární chorobou

 

CARRIE FISCHER

Představitelka princezny Leiy z původní trilogie Star Wars byla jedním z sex symbolů 80. let. I ona trpěla bipolární poruchou a častými depresemi z toho, že nemůže naplnit ambiciózní očekávání svých rodičů. Mnohokrát skončila v péči psychiatrů, propadla drogám a alkoholu, ale vždy bojovala za to, aby se opět postavila na vlastní nohy. O nemoci a boji s ní otevřeně mluvila, motivovala ostatní pacienty, aby svůj boj nevzdávali. Svým maniodepresivním obdobím dokonce dala přezdívky Roy a Pam. V prosinci předloňského roku nečekaně zemřela na infarkt.

KURT COBAIN

Kytarista legendární grungeové kapely Nirvana byl jedním ze symbolů devadesátých let. Od dětství trpěl poruchou soustředění ADHD a byl bipolární. Střídala se mu období hyperaktivity s obdobími plnými depresemi a útlumu. Od léků velmi záhy přešel k tvrdým drogám, na kterých si vypěstoval závislost. Odmítal si nechat jakkoliv pomoci a v pouhých 27 letech si naposledy píchl heroin, napsal dopis na rozloučenou a prostřelil si hlavu brokovnicí.

MILOŠ KOPECKÝ I JAN MASARYK

Kromě zahraničních celebrit se psychické problémy nevyhýbají ani českým známým osobnostem. Depresemi trpěl například Miloš Kopecký nebo Petr Muk, Jan Masaryk měl lehkou formu schizofrenie a oblíbený spisovatel Ota Pavel měl diagnostikovanou bipolární poruchu s destruktivními sklony. Kvůli té se pokusil například zapálit statek v Rakousku a musel předčasně odejít do invalidního důchodu. Několikrát se sám nechal zavřít do psychiatrické léčebny, protože nezvládal své stavy, kde se těžká deprese střídala se záchvaty hněvu. Léčení nabralo dobrý spád, nicméně Pavla zradilo srdce a zemřel na infarkt.

Důvody vzniku

Maniodeprese postihuje přibližně 0,5 – 1,5 % populace. Tato duševní porucha se nejčastěji projeví ve věku 25 – 30 let. Jsou i případy, kdy se tato psychická porucha objeví později, například ve věku 45 let. Pokud se první ataka projeví po věku 50 let, bývá často součástí jiného neurologického onemocnění. Z případových studií vyplývá, že největší vliv na vznik této nemoci mají dědičné předpoklady společně s extrémním stresem, kterému se jedinci vystavují. Má se za to, že predispozice k této nemoci jsou vrozené, avšak záleží na událostech v životě, které nastanou a stanou se tzv. spouštěči.

Léčba bipolární poruchy

Probíhá především v podávání psychofarmak jako jsou thymoprofilaktika, jejichž cílem je udržet náladu v rovině. Jako příklad uvedu následující léky: lithium, karbamazepin, valproát a lamotrigin. Při užívání těchto léků je potřeba docházet pravidelně na odběr krve, aby se změřila jejich hodnota v krvi. Dalším způsobem léčby je psychoterapie, avšak by měla být vždy doplněna farmakoterapií. Jako nejúčinnější se v tomto směru jeví  kognitivně behaviorální terapie. Posledním druhem léčby je elektrokonvulzivní (ECT, EKT, „elektrošoky“) terapie. Je nejúčinnějším a nejrychlejším postupem v léčbě závažné deprese, a to i deprese nereagující na léky. Je účinná také v léčbě mánie. Její výhody jsou, že zabírá, když je třeba rychlého zlepšení, například při závažné depresi, psychotických příznacích nebo hrozí riziko sebevraždy. Její nevýhodou je, že je zatížena předsudky, je nutná hospitalizace a provádí se v celkové anestezii.