Bolest je běžnou součástí našich životů. V posledních letech se mnoho odborníků přiklání k názoru, že i bolest sama o sobě je nemoc a nejenom příznak. Víte, jak poznat, kdy už nám hrozí nebezpečí?

 

Odborník: MUDr. Jiří Ondra, neurolog, Lékařský dům Praha 7, www.ld.cz

Co nám vlastně bolest signalizuje?

Zjednodušeně řečeno, bolest nám říká, že se v našem těle děje něco špatně. Jde o normální reakci organismu na škodlivý podnět (zánět, úraz, apod.) Může mít kromě fyziologických příčin také psychickou příčinu. Tím, že nás něco bolí, se vlastně tělo chrání před poškozováním, protože nám vlastně sděluje, že se začíná uvnitř něco dít – jde tedy o jakési varování.

Proč každý člověk vnímá bolest jinak?

Protože bolest je subjektivní příznak. Každý člověk je jinak citlivý a uplatňuje se vrozený typ nervové soustavy. Dále má vliv také denní doba, kdy odpoledne bývá bolest snesitelnější, zatímco v noci se stupňuje. Vliv má také předchozí zkušenost, zdravotní stav, strach, pohlaví, věk, etnická skupina a dokonce i počet sourozenců. Jiné to je s citlivostí na bolest i ve chvílích dlouhotrvajícího problému. Chronická bolest člověka vyčerpává fyzicky i psychicky, což způsobuje zvětšující se citlivost na bolest.

Jak je možné, že v některých situacích bolest skoro necítíme (např. v momentech, kdy prožíváme akutní stres – těžce zraněná matka pomáhá dítěti při autonehodě, vrcholový sportovec dokončí závod i se zraněním apod.)?

Jde o stres způsobený strachem o život. V takovém případě se v těle stane následující situace – nadledvinky napumpují do těla hormony kortizol a adrenalin, zvedne se srdeční tep i tlak, proto svaly dostávají více kyslíku i energie. Na okamžik se tak může stát, že tělo má větší schopnosti.

Je pravda, že ženy snášejí bolest lépe než muži, kteří neznají menstruaci ani porod?

Kromě předchozí zkušenosti ovlivňují také citlivost na bolest hormony, zejména ty ženské. Estrogen funguje jako dráždidlo, progesteron zase bolest tlumí. Právě proto třeba hladina druhého hormonu před porodem prudce stoupá. Odolnost žen se tak mění podle menstruační cyklu. Další odborníci tvrdí, že mimo období těhotenství snáší ženy bolest mnohem hůře. A že jde o to, že u mužů je to především o fyzickém aspektu bolesti, zatímco ženy častěji zažívají kombinace více bolestí a vnímají ji emocionálně.

Řadu bolestí přehlížíme (např. občasné pobolívání hlavy, zad či nohou), protože nás nijak neomezují. Nezaděláváme si tím na budoucí závažnější problémy?

Ano, je to možné. Vzhledem k tomu, že je bolest varovným signálem těla, je potřeba ji vzít na vědomí. Pokud nepřestává nebo se ještě zhoršuje, pak je potřeba problém řešit.

Existuje bolest, která by nás měla okamžitě varovat: „všeho nech a upaluj k doktorovi”?

Takových bolestí je více, ale rozhodně bych zmínil těžkou a náhlou bolest hlavy, dlouhotrvající bolest, na kterou nezabírají léky nebo náhlou bolest menšího místa třeba na lýtku (může být doprovázena červeným flekem). Může jít totiž o trombózu, což je životu nebezpečná situace. Dále také ostrá bolest v boku spojená s nevolností a zvracením – může jít o zánět slepého střeva. A nakonec i silná a náhlá bolest na hrudi.

Většina lidí sáhne při bolesti po tabletce. Jsou volně prodejná analgetika dobrým řešením?

Užívané dle návodu a nepříliš často tabletky neuškodí. Jakmile bolest neustupuje, je třeba nechat se vyšetřit. Důležité je dávat pozor na dávkování léků proti bolesti a neužívat je déle, než je dovoleno, aby nevznikl návyk. Pak je také nutné zamyslet se, na co léky potřebuji. Jsou totiž problémy – jako třeba migréna – u které volně prodejné léky nefungují. Pacient tak musí sáhnout po tzv. antimigrenikách (léky ze skupiny triptanů), které tlumí bolest, ale zároveň zabraňují rozvinutí záchvatu a omezují doprovodné příznaky migrény.

Mohou být tyto léky nebezpečné a jaká rizika zde hrozí?

Lidé by si měli uvědomit, že neznamená, že volně prodejné léky nejsou škodlivé. Zatímco u antibiotik nebo jiných léků jsme upozorněni na možné interakce s jinými léky, tabletky na bolest polykáme jako bonbony a nepřemýšlíme, zda to děláme správně. To je asi to největší riziko. Dále může vzniknout závislost na lécích a hrozí také předávkování nebo i smrtelná otrava.

Které skupiny jsou v tomto směru nejohroženější (senioři, děti…)?

Nejohroženější skupinou jsou senioři. Ti totiž běžně každý den jedí i šest a více dalších prášků. Je tedy nutné sdělit lékaři a dokonce i lékárníkovi, které prášky již užíváte. Lidé tak často mají duplicitní léky pod různými názvy, kdy pak hrozí předávkování.

Podle statistik jsou dále ohroženější předávkováním nebo závislostí na jídle ženy, které trpí častěji chronickými bolestmi.

Chronická bolest je pro člověka velmi vyčerpávající a únavná, není proto divu, že zabrat v takové chvíli dostává lidská psychika. Na tento stres pak každý reaguje rozdílně – někdo předávkováním, jiný třeba závislostí na jídle.

Jaké jsou obvyklé projevy předávkování?

Při předávkování paracetamolem se může objevit se nechutenství, pocení, ospalost či nevolnost a zvracení. V tom horším případě po těchto stavech dochází ke krátkému zlepšení, následně se stav ale zase zhorší, objeví se zvracení, bolesti břicha i v bedrech. 5–10 dní po požití se objevuje selhání jater eventuálně i ledvin, poruchy vědomí, zmatenost, spavost, letargie i kóma. Nakonec hrozí i vnitřní krvácení a smrt.

Někteří lidé pro větší efekt zapíjejí léky proti bolesti alkoholem…

Se zapíjením léků alkoholem mají zkušenost hlavně mladiství. Pozor je potřeba si dát hlavně u paracetamolu. V játrech se totiž paracetamol mění na toxický jed, který v této dávce ještě dokážou játra odbourat. Ale pokud se k tomu přidá ještě alkohol, může to vést až k selhání jater.

Maminky dětem v dobré víře podávají občas víc přípravků najednou (sirup, kapky, tablety). Tím ale také může dojít k předávkování…

Vždy je nutné podávat jen jeden přípravek a přesně dodržovat stanovené dávkování. A u malých dětí je přeci jen vždy lepší konzultace s ošetřujícím pediatrem.

Dejme tomu, že mě od rána bolí hlava… Měla bych zkusit ještě něco jiného předtím, než spolknu tabletku? Můžete nám doporučit nějaké alternativní způsoby léčby bolesti?

První pomocí může být studený obklad, odpočinek, masáž nebo některé bylinky. V horších případech mohou pomoci volně prodejné léky proti bolestem (ibuprofen, paralen, aspirin). Skvěle funguje i prevence. Jednou z nich je úprava jídelníčku – existuje totiž řada potravin, které bolesti hlavy mohou spouštět. Jezte a pijte pravidelně, vyhýbejte se cigaretám a alkoholu, naučte se odpočívat, vyhýbejte se co nejvíce stresu a napětí.