Velikonoce patří k nejstarším svátkům vůbec. Oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanů došlo třetí den po ukřižování. Dnes je tento den většinou spojen s barvením vajíček, pomlázkou a koledováním. Tedy u nás. A jak se slaví Velikonoce ve světě?

Velikonoce se slaví téměř na celé zeměkouli. Vždyť jde také o nejvýznamnější křesťanský svátek! A tak je jasné, že jeho základ je většinou stejný. Oslavy a jejich průběh jsou ale v každé zemi jiné. Tak třeba na české velikonoční tradice jinde ve světě narazíte jen málokde…

 Norsko: Velikonoce ve znamení lyžovačky a detektivek

V Norsku Velikonoce lidem přináší o jeden den volna navíc. Zatímco u nás se nepracuje na Velký pátek a Velikonoční pondělí, v této severské zemi si pracující „odfrknou“ i na Zelený čtvrtek.

Velikonoční svátky v Norsku se u mnohých obyvatel neobejdou bez tradičních lyžovaček a napětí – celá země je ve dnech těchto svátků totiž téměř posedlá řešením detektivních příběhů. Čtou se snad ve všech rodinách, kriminální příběhy vydávají i noviny či internetové servery. Slavné detektivky v období Velikonoc vysílají i velké televize, přičemž nejoblíbenější jsou ty s Herculem Poirotem od Agathy Christie.

Irsko: posvátný pátek, slanečkový průvod a kutálení vejcí

V Irsku je posvátný Velký pátek. Na všechna vejce, které slepice v tento den snesou, se kreslí křížek a na Boží hod velikonoční každý musí alespoň jedno takto označené vejce sníst. Posvátný pátek je rovněž ve znamení „nicnedělání“. Nesmí se rybařit, pálit nebo opracovávat dřevo, také se nemá v tento den stěhovat nebo začínat nějakou práci. A už vůbec ne zabíjet zvířata.

Bílá sobota Iry vyžene do ulic, kde se konají takzvané slanečkové průvody. Dřív je pořádali hlavně řezníci, kteří v období půstu neprodali žádné maso. A průvodem oslavovali, že končí čtyřicetidenní období jejich chabých výdělků.

Na Velikonoční neděli se zase v ulicích tančí a soutěží o velikonoční koláč. Oblíbený je i nedělní závod v kutálení vajíček z kopce do cílového bodu. Vítězí ten, komu se to lžící nebo bambusovým kolíkem podaří v co nejrychlejším čase.

Španělsko: kajícníci ve špičatých kápích

Španělské ulice zase o svatém týdnu zaplaví tajemná procesí. Jejich část tvoří takzvaní nazaretští – kající se postavy ve špičatých kápích a pláštěm zakrývajícím záda a hruď, kteří připomínají Ku Klux Klan. Někteří na výraz pokání chodí bosi a s kovovými řetězy.

Jejich průvod je působivý především večer, kdy se navíc ještě rozsvítí svíce, které nazaretští drží v rukách. V procesí jsou také nosiči, jejichž úkolem je nést oltář se sochami Ježíše Krista a ostatních svatých.

Dopoledne na Velký pátek se pak z kostelů vynášejí nejvíce uctívaná sousoší, jakými jsou například P. M. Macarenu, Krista Cikánů nebo Esperanzu de Triana.

Bulharsko: červená vejce a jejich pohřbívání do země

Symbolem Velikonoc v Bulharsku jsou, podobně jako u nás, barvená vajíčka – tady ale září barvou jasně červenou, která je typická pro pravoslavné svátky. Připravují se na Zelený čtvrtek.

Svátky i zde provoní pečené mazance, neboli kozunaky, přičemž do jednoho z nich jsou většinou vsazena obarvená červená vejce.

Bulharským velikonočním zvykem je i nošení vajec (a mazance) do kostela na hlavní mši, po které se vejce naťukávají o zeď svatostánku. I před velikonočním obřadem lidé mezi sebou bouchají o sebe vajíčka a tomu, jehož skořápka je naťuklá nejméně, se zvěstuje velmi šťastný a úspěšný rok.

Tradicí je i pohřbívání vajec do půdy na vinicích, což je prý má ochránit před krupobitím a přinést dobrou úrodu.

Anglie: Velikonoce přicházejí s palačinkovým dnem

V Anglii Velikonoce ohlašuje již masopustní úterý – takzvaný Pancake Day (palačinkový den). Napeče se spousta palačinek, na kterých si pak všichni pochutnávají – jedí se buď s javorovým sirupem, cukrem, citronem či nutelou.

Dodržovanou tradicí je zde, stejně jako v Americe či Austrálii, i takzvaný Egg hunt – hon na (většinou čokoládová) vajíčka. Ta v neděli naděluje velikonoční zajíc – místní symbol těchto křesťanských svátků, schovává je jak v domě, tak v zahradách. A děti je ráno hledají.

Dalším místním zvykem je velkorysý čin britských panovníků, kteří už od 13. století pravidelně na Zelený čtvrtek rozdávají speciálně ražené stříbrné mince chudým – především charitám. Počet obdarovaných se každoročně odvozuje od věku panovníka.

V Anglii se k Velikonocům rovněž váže horký bochánek s velkým cukrovým křížem (Hot Cross Buns), jenž v minulosti býval jediným dezertem, který se v této zemi směl jíst o velikonočním půstu.

Peru: Zmrtvýchvstání Krista a servírované smažené morče

V Peru (a vůbec v celé Latinské Americe), jsou Velikonoce jedním z nejočekávanějších svátků. Provází je velké oslavy spojené s různými tradicemi.

Tak třeba v peruánském město Ayacucho velikonoční týden začíná příjezdem Ježíše. Ulice zaplaví květy a kráčí po nich průvod s obrazy Panny Marie a Josefa, který se na náměstí setká s nosítky s obrazy Krista, kolem nichž se semknou tisíce věřících se svíčkami. Poté se průvod opět vydá ulicemi, tentokrát s nosítky Krista, který vstal z mrtvých.

Oslavy provází i hodování – Velikonoční neděle sestává z dvanácti chodů, přičemž nejoblíbenější je tzv. chiriuchu, směs sušeného obilí a různých druhů mas. Nesmí ale chybět ani smažené morče, předem marinované v tradičním peruánském pivu.

Filipíny: Křižování mučedníků

Na Filipínách je Velký pátek pro mnohé dnem dobrovolného utrpení. Po vzoru ukřižování Ježíše Krista se v tento den mučedníci nechávají přibíjet na kříže – chtějí tak utrpením odčinit své hříchy a dojít vykoupení. Nebo je toto gesto projevem bezmezné víry.

Dobrovolné ukřižování, které si každoročně nenechají ujít stovky turistů, se však stalo tradicí jen v centrální části největšího filipínského ostrova Luzon. Zbytek země se před Velikonocemi především modlí a postí.