Vánoce jsou jedny z nejkrásnějších svátků v roce. A to nejen u nás, ale i ve zbytku světa. Každá země má však jiné tradici. Pojďte se s nimi seznámit!

O českých Vánocích se netřeba rozepisovat. Ty má v režii Ježíšek, sváteční tabuli vévodí rybí polévka, kapr a bramborový salát.

Zajímalo vás ale někdy, jak se Vánoce slaví třeba v Anglii, Rusku či v Africe? Zkuste prostřednictvím těchto řádků nasát sváteční atmosféru našich sousedů nebo si představit Vánoce v exotických krajích.

V Rakousku chodí perchti

Začněme třeba v Rakousku. Zde jsou vánoční oslavy opravdu velkolepé. A podobné těm našim. Snad u žádného vchodu do domu nechybí adventní věnce, nazdobený stromek, dárky ani koledy.

Tradičním cukrovím je v Rakousku sladká vánočka. Nejrozšířenějším štědrovečerním pokrmem pak ryby a drůbež v mnoha úpravách.

Co mají v Rakousku navíc, je tradice takzvaných perchtů – tajemných bytostí, které se objevují v období okolo Tří králů, ale i po Štědrém dnu. V okolí Salzburku je ženského pohlaví, má dlouhý plátěný zobák a slaměné papuče. S sebou nosí nůžky, metlu a nůši na zlobivé děti.

Jinde v zemi je perchta mužská postava, a to buď opravdu krásná, nebo naopak ďábelská, s kožichem a rohy na hlavě. Nikdy jí nechybí veliké kravské zvonce a chodí od domu k domu koledovat a zpívat. Říká se, že odtud pochází vánoční píseň Tichá noc, svatá noc…

Angličané servírují krocana a pudink s překvapením

V Anglii je hlavním vánočním dnem 25. prosinec. A nenaděluje zde Ježíšek, ale Santa Claus, který v noci před vánočním dnem přijíždí do domácností od severu na saních tažených soby. Některé rodiny Santovi chystají sklenku brandy a mrkev pro jeho zvířátka. Dárky, které ratolesti nacházejí ráno po probuzení, se rozbalují až po mši.

Sváteční oběd servírují Angličané zpravidla mezi 14. až 17. hodinou, pochutnávají si většinou na krocanovi s kaštanovou nádivkou a brambory, jako dezert se podává vánoční pudink, který se připravuje už v době adventu. A alespoň jednou si ho zamíchá každý člen rodiny, který nad hrncem vysloví své přání. Do pudinku se dává krém, rum, oříšky, rozinky a švestky a zdobí se cesmínou a šlehačkou. Tradicí je, že tahle pochoutka v sobě ukrývá zapečené tajemství – stříbrnou minci pro štěstí.

Ve Švédsku Vánoce ovládnou skřítkové nebo kozel

Ve Švédsku dárky naděluje kozel nebo skřítkové – zpravidla vánoční skřítkovský dědeček s bílým plnovousem oblečený do červeného kabátku a čepice lemované bílou kožešinou. Prý pochází ze skřítků hospodáříčků, proto mu dodnes někdo nechává přede dveřmi misku se sladkou kaší. Prý to zajistí, že bude dům ochraňovat.

Vánoční kozel zvaný Julebukk má v zemi také dlouhou tradici, která sahá až do středověku, kdy postavy převlečené za Julebukky obcházely stavení a koledovaly. Dnes má podobu slaměné figurky s ostrými rohy, které zdobí červené stuhy.

Podle jedné skandinávské tradice se v předvánoční době upevňují před domy na bidla snopy ovsa. Pokud se na ně slétne hodně ptáčků, věří se, že následující rok bude dobrý.

A co se ve Švédsku podává na Štědrý den za menu? Marinovaný losos, nakládaný sleď, paštika, tlačenky, minipárečky a domácí klobásy, masové kuličky, salát z červené řepy, bramborový salát, pečená vánoční šunka a Janssonovo pokušení – brambory zapečené s ančovičkami. A na konec sladká tečka – rýžová kaše se šlehačkou a zavařeným ovocem. Uf!

V Rusku Mrazíka nahradil Děda Mráz

Štědrý den v Rusku je pracovním dnem, Vánoce v této zemi pravoslavní mají až 7. ledna, podle juliánského kalendáře. A zatímco ve starých, předkřesťanských dobách zde přetrvával kult Mrazíka, vousatého staříka, který mimo jiné ochraňoval příbytky před mrazem a vánicemi, dnes dárky dětem nosí Děda Mráz. A to na Nový rok.

I ruské Vánoce byly původně spojené s velkým množstvím lidových zvyků, nedávná desetiletí sovětské moci je však z povědomí lidí vymazala.

A tak se na Vánoce ruské rodiny shromáždí kolem jedličky a společně jedí. Co? Nejčastěji boršč, ryby a samozřejmě vareniky – plněné (tím, co dům dá – většinou rýží, zelím či houbami) taštičky z kynutého těsta. Hlavní chod pak doplní nákypy buď s rozinkami, nebo jinými sušenými plody.

Pokud byste dostala chuť na vareniky, zkuste je!

Těsto: 1 kg mouky, 1 vejce, 1 hrnek teplého mléka, sůl

Náplň: 2 krabičky tvarohu, 2 kg vařených vychladlých brambor, sůl, 3 cibule, zakysaná smetana

Vypracujte měkké těsto, poté vařené brambory rozšťouchejte a smíchejte s tvarohem a solí. Z těsta tvarujte tenké placky, ze kterých skleničkou vykrojte kolečka. Na ně dejte náplň a okraje slepte tak, aby vznikly půlkruhy.

Vareniky vařte v osolené vodě, pomalu míchejte, a až vyplavou, nechte ještě další dvě minuty povařit. Na talíři posypte osmaženou cibulkou a ochuťte zakysanou smetanou.

 

V Argentině si pochutnávají na pávovi

Jaké jsou Vánoce v Argentině? Ve znamení sluníčka a teplot okolo 38 stupňů. I tak ale Argentinci zachovávají symboliku sněhu a na vánoční stromečky věší bílé bavlněné chomáčky. Zdobí si i své domovy, například na dveře věší girlandy červené a bílé barvy a pořizují si různé věnce – buď zelené, zlaté nebo červené.

Štědrovečerní večeře je v Argentině nejčastěji servírovaná v zahradách, přičemž stoly bývají dekorované pavím peřím. A pečínka z páva spolu s pečeným selátkem patří mezi místní tradiční štědrovečerní pochoutku. Argentinci mají ale ještě jedno oblíbené vánoční jídlo – ninos envuettas, závitky s kořeněným mletým masem a vařeným vejcem.

Dárky dětem nosí 6. ledna koník Magi, uloží jim je do vyčištěných bot, které si ratolesti připraví pod stromeček nebo vedle postele. Dle pověr se koníkovi dává před dům seno a voda, to proto, aby měl na své pouti dostatek sil a došel až do Betléma.

I Afrika slaví Vánoce. Po svém

A co takhle Vánoce v Africe? I na tomto kontinentu se tradice Vánoc dodržuje, většinou po vzoru těch evropských, často doplněných o tradice původní – africké. A tak si i nejchudší kontinent světa umí kouzelné oslavy konce roku patřičně užít.

Tak například v Keni věřící Vánoce tráví většinou v kostelech, které bývají ozdobeny balonky, kytkami i vánočními stromky.

I Ghana vnímá Vánoce spíš jako náboženskou záležitost. Tady se ale navíc uctívají porodní asistentky. Jde o tradici, která vychází z legendy o mladé Anně, jež měla pomáhat při narození Ježíše v Betlémě. Příběh o této dívce se každoročně vypráví u slavnostní tabule, na které nechybí fufu – tradiční ghanský pokrm, polévka a exotické ovoce.

Západoafrický přímořský stát Libérie má opravdu zajímavou vánoční tradici. V podobě místního ďábla – Old man Bayka, což je vysoký, hubený mladík s barevnou maskou, procházející ulicemi na chůdách. Kolemjdoucí prosí o dary, na oplátku pak předvádí zajímavé kreace.

No, a třeba v Etiopii se místní na Vánoce, které připadají na 7. ledna, oblékají do bílého plátna zdobeného na krajích barevnými ornamenty. Hlavní vánoční tradicí je v této zemi sportovní utkání, tzv. Ganna. Jde o turnaj připomínající pozemní hokej, přičemž hokejky jsou vyrobeny z větví. Svátečním jídlem je v Etiopii wat – maso, omáčka a zelenina, vše servírováno v chlebu injera, který slouží jako talíř a příbor zároveň.

Není nad české Vánoce

Ať tak, či tak, za mě není nad naše zvyky. Nad vůni svařeného vína, tradiční cukroví, adventní věnec ze šišek či větviček, české koledy a dárky pod nazdobeným jehličnanem.

A jistě mi většina z vás dá za pravdu, že symbolem českých Vánoc je i Vorlíčkova pohádka Tři oříšky pro Popelku. Bez ní si Vánoce nedovedu ani představit. A co Vy?

Šťastné a veselé!